|
|
Patron-Client Relations and Ethnic Cleansing: An Analysis of Third-Party Influence in the First Nagorno-Karabakh War
Tentler, Matthew ; Aslan, Emil (vedoucí práce) ; Myftari, Kledian (oponent)
Jak přispívá přítomnost vztahu patrona a klienta k nástupu etnických čistek? V poslední době se množí literatura zabývající se složitostí etnických čistek jako konceptu a různými faktory, které přispívají k jejich vzniku. Teorie Michaela Manna, podle níž k etnickým čistkám dochází, když proces demokratizace ozbrojí politické elity usilující o udržení své moci, což vede k tomu, že rovnostářské a inkluzivní principy demokracie jsou nahrazeny vylučujícím, etnonacionalistickým pojetím národního státu. Tvrdím, že začlenění modelu patron-klient mezinárodních vztahů by navázalo na Mannovu teoretizaci etnických čistek tím, že by poskytlo hlubší pochopení toho, jak vojenská pomoc a ideologická legitimita ze strany státu-patrona přispívá k tomu, že stát přijímá násilnou a vylučující politiku etnických čistek. Případová studie první války v Náhorním Karabachu (1988-1994) potvrzuje důležitost analýzy existujících vztahů mezi patrony a klienty, neboť arménská politická elita, inteligence a vojenská pomoc hrály významnou roli při eskalaci konfliktu do etnických čistek.
|
|
|
Theorizing Military Power Projection: Why and When Distance Matters
Bahenský, Vojtěch ; Kučera, Tomáš (vedoucí práce) ; Doboš, Bohumil (oponent) ; Badsey, Stephen (oponent)
Vztah mezi fyzickou vzdáleností a vojenskou silou patří mezi často diskutované, a ještě častěji předpokládané fenomény, ale přesto lze tvrdit, že není dostatečně pochopen. Navzdory rozsahu existujícího výzkumu neexistuje shoda na kauzálním mechanismu, který dvě proměnné propojuje. To brání dalšímu výzkumu fenoménu. Tato práce se pokouší o odstranění této zábrany a klade si otázky jak a kdy vzdálenost ovlivňuje projekci vojenské moci. Skrze propojení výzkumu v mezinárodních vztazích s hlubším chápáním procesů strategických a vojenských studií a s pomocí případové studie Falklandské války práce identifikovala tři obecné mechanismy zprostředkující negativní efekt vzdálenosti na vojenskou sílu: temporální mechanismus, kontestační mechanismus a materiální mechanismus. Krom toho také studie odhalila, že tři zmíněné mechanismy mají tendenci se vzájemně posilovat, ale zároveň zpravidla neoperují aditivně s dalšími faktory, které omezují válku. Vzdálenost pak podle této práce hraje poměrně malou roli ve velmi malých nasazeních síly v omezených konfliktech, což by ale nemělo být zobecňováno skrze kvantitativní metody na možné velmocenské konflikty. Možné implikace teorie pro politiky Spojených států a jejich spojenců jsou naznačeny s na dvou případových studií možných konfliktů s Ruskem a Čínou.
|
|
|
Mírový versus válečný žurnalismus: etické aspekty reportování o mezinárodních konfliktech
Melíšková, Iva ; Moravec, Václav (vedoucí práce) ; Osvaldová, Barbora (oponent)
Diplomová práce se zabývá etickými aspekty reportování o válkách a konfliktech. V první řadě definuje obecně platné etické principy v žurnalistice, etická dilemata, kterým novináři ve válce čelí, a rovněž pravidla zakotvená v etických kodexech médií. Následně se zaměřuje na specifika reportování o mezinárodním konfliktu a definuje dva způsoby, jak se tohoto úkolu zhostit. Těmito způsoby jsou, jak již z názvu práce vyplývá, válečný žurnalismus, který klade důraz na násilí, na samotné aspekty válčení a elity, a mírový žurnalismus, který se zaměřuje spíše na civilisty, deeskalaci násilí a s tím související mírová řešení. V praktické části pak má tato práce za cíl nalézt a definovat jednotlivé znaky mírového a válečného žurnalismu na příkladu reportování globálních zpravodajských médií. Znaky těchto dvou přístupů nakonec podrobuje komparativní analýze, jejímž cílem je zjistit, jaká etická pravidla se u těchto přístupů uplatňují a do jaké míry se liší. Analyzovanými médii jsou zpravodajské agentury Reuters a AFP a britská tištěná média a jejich internetové verze The Guardian a The Telegraph. Vybranými konflikty je pak válka v Jižní Osetii z roku 2008 a operace Pilíř obrany, tedy konflikt v Pásmu Gazy datující se do roku 2012.
|
|
|
Spor Španělska a Maroka o enklávy Ceuta a Melilla
Kancianová, Lucie ; Šušlíková, Lada (vedoucí práce) ; Riegl, Martin (oponent)
Bakalářská práce "Spor Španělska a Maroka o enklávy Ceuta a Melilla" pojednává o vývoji sporu mezi Španělskem a Marokem, jeho charakteristice a zařazení do systému mezinárodních vztahů. Předmětem sporu jsou španělské enklávy Ceuta a Melilla, které se nacházejí na území Maroka a pod španělskou nadvládu se dostaly v období kolonialismu, v průběhu 15. a 16. století. V první části bude vysvětleno, jak ke sporu vlastně došlo a jak byl ovlivňován v kontextu historických událostí. Hlavním tématem práce je charakteristika pozic španělské a marocké vlády, jejich zahraniční a vnitřní politiky a procesu navázání spolupráce k řešení tohoto sporu. Otázka Ceuty a Melilly je specifická jak z hlediska mezinárodních vztahů, tak i díky svým historickým, kulturním a etnickým aspektům. Dochází zde ke střetávání arabského a evropského vlivu, náboženství a kultury včetně jazykových rozdílů. Část práce bude věnována také oblasti střetávání zájmů obou zemí a aktuální otázce migrace arabských obyvatel ze subsaharské Afriky směřujících do těchto enkláv či dále do Evropy.
|
host ::
RSS.